Jiří Wolker (1900–1924) byl jedním z nejvýraznějších a nejtalentovanějších českých básníků generace, která vstoupila do literatury na počátku 20. let. K Olomoucku měl vřelý vztah. Na Svatém Kopečku bydleli jeho prarodiče, u kterých trávíval prázdniny. Na jejich domě (zvaném Wolkerova vila) v ulici St. Krejčího je umístěna pamětní deska s básníkovou bustou.
Jiří Wolker se narodil jako syn bankovního úředníka v prostějovské patricijské rodině. Odmalička projevoval nejen literární, ale i výtvarné a hudební nadání. O prázdninách pobýval u svých prarodičů na Svatém Kopečku u Olomouce, kteří při příležitosti jeho narození nechali na Kopečku vztyčit kříž jako výraz vděčnosti. Svatý Kopeček je také název známé básně, která je připojena ke slavné sbírce Host do domu (1921).
Od roku 1919 studoval v Praze práva a rok navštěvoval na filozofické fakultě přednášky F. X. Šaldy a také Z. Nejedlého. Horlivě se účastnil pražského literárního ruchu, v letech 1922–1923 byl významným členem uměleckého sdružení Devětsil. V roce 1922 vydal svou druhou sbírku Těžká hodina. Jeho dílo lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejznámějším představitelem. V dubnu 1923 u něho byla zjištěna plicní choroba – tuberkulóza, léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách, nakonec jí v mladém věku podlehl. Wolkerovy poslední verše byly zároveň jeho epitafem: „Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než mohl srdce k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let.“
Umění
Možný popis každé kategorie
