Olomoucký biskup Jindřich Zdík (asi 1083–1150) byl jedním z největších českých vzdělanců období raného středověku, vynikající duchovní a diplomat, propagátor církevních reforem. Zasloužil se o dokončení katedrály sv. Václava a na Václavském návrší nechal postavit Biskupský palác, který je dnes jedinou dochovanou románskou památkou v Olomouci.
O jeho původu se stále spekuluje. Pravděpodobně byl synem kronikáře Kosmy a jeho ženy Božetěchy. Olomouckým biskupem byl zvolen v roce 1126. Jako diplomat sloužil nejprve knížeti Soběslavovi I. a později podpořil Vladislava II. Křesťanská horlivost ho dvakrát vedla do Palestiny, třikrát na misie k Baltu, několikrát byl na pozvání papeže v Římě. K jeho významným počinům patří to, že přivedl do Čech nový mnišský řád premonstrátů, který vždy upřednostňoval před benediktiny. V letech 1142–1143 založil spolu s Vladislavem II. nejstarší sídlo premonstrátů v Čechách – Strahovský klášter.
V Olomouci slavnostně posvětil v roce 1131 ještě nedokončený kostel sv. Václava, kam v roce 1141 přenesl biskupské sídlo od kostela sv. Petra na Předhradí. U kostela zřídil dvanáctičlennou kapitulu. V sousedství kostela dal vystavět své biskupské sídlo – reprezentační palác a kapitulní dům pro kanovníky. Šlo o významnou vrcholně románskou obytnou stavbu – dnes tzv. Přemyslovský palác. Na své druhé pouti do Svaté země v roce 1137 získal od patriarchy pro katedrálu Sv. Václava ostatek sv. Kříže. V Olomouci rozšířil biskupskou knihovnu, zřídil zde tzv. scriptorium, písařskou dílnu pro opisování bohoslužebných pomůcek a základních teologických a právnických děl, které přivážel ze svých cest. Mezi liturgickými pomůckami vyniká především tzv. olomoucké horologium, které bohužel nezůstalo v Olomouci, ale skončilo svou pouť až ve švédské královské knihovně ve Stockholmu.
