Lennart Torstensson, od roku 1646 hrabě z Ortaly, se účastnil švédského tažení v průběhu třicetileté války. Roku 1641 byl jmenován do čela švédské armády, se kterou se mu podařilo dobýt Olomouc v červnu 1642. Poškodili či zcela zničili značnou část památek, např. Klášter Hradisko, a znovu opevnili město.
V roce 1642 velel Torstensson útoku ze Saska do Slezska, porazil císařskou armádu u Svídnice a Breitenfelsu a dobyl Olomouc.
Dne 15. června 1642 vstoupilo do Olomouce pět pluků Torstenssonova vojska. Olomouc se stala nejvýznamnějším opěrným bodem Švédů v habsburské monarchii. Po obsazení města Švédové zahájili jeho přestavbu na vojenskou pevnost. Zrušili olomoucká předměstí, pustili se do oprav městských hradeb, rozbořili blízký Klášter Hradisko. Obyvatelstvo od počátku švédské okupace houfně opouštělo město, odešlo téměř veškeré duchovenstvo a v rozporu s podmínkami kapitulace byli švédští vojáci rozmístěni nejen v měšťanských domech, ale i u šlechty a duchovenstva.
Na jaře 1643 byli Švédové vytlačeni císařskou armádou z řady okolních měst. V Olomouci však švédská posádka zůstala kvůli válečným reparacím až do července 1650. Někdejší vzkvétající metropole Moravy zůstala po odchodu Švédů vylidněna a vyloupena (do Švédska byly odvezeny cenné svazky knihoven zdejších klášterů). Švédská okupace zapříčinila největší populační a hospodářskou katastrofu v dějinách města.
Torstensson se roku 1646 vrátil do Švédska, kde se stal místodržitelem několika provincií. Zemřel ve Stockholmu roku 1651.
