Fridrich II. Veliký byl pruský král z rodu Hohenzollernů vládnoucí v letech 1740–1786 a jeden z největších vojevůdců 18. století, který pozvedl Prusko na úroveň velmoci a rozšířil državy svého rodu. Byl vynikající vojevůdce, při obléhání však byl méně úspěšný. Roku 1758 se snažil dobýt olomouckou pevnost, avšak ani po dlouhých týdnech se mu to nepodařilo.
Před olomouckými fortifikacemi se pruská armáda v čele s králem Fridrichem II. objevila začátkem května 1758. Dne 28. 5. dopoledne padla do Terezské ulice (dnešní Pavelčákova ul.) první nepřátelská koule a dělostřelba pak hřměla po celou dobu pruského obléhání. Dodnes vystupují koule z omítky fasád některých olomouckých domů a dokonce i ze sloupu Nejsvětější Trojice. Obránci olomoucké pevnosti se však činili a ostřelování pevnosti odolali. Prusové nakonec 2. července 1758 odtáhli z Olomouce a Marie Terezie vyznamenala své věrné obránce pevnosti.
Král Fridrich II. Veliký rozšířil území Pruska o Slezsko, získané v bojích s Rakouskem ve válkách o dědictví rakouské. Při prvním dělení Polska získal i část tohoto území. Jako vojevůdce zvítězil roku 1757 u Štěrbohol, Rossbachu a Leuthenu, roku 1758 u Zorndorfu, roku 1760 u Lehnice a Torgavy, roku 1762 u Burkersdorfu a Reichenbachu. Správa pruského státu, již tak dost efektivní, byla za Fridricha II. ještě vylepšena. Fridrich II. zavedl reformy v oblasti soudnictví, vzdělání a vojenství, po celý svůj život zůstal příznivcem osvícenství a francouzské kultury. Do konce života udržoval Fridrich II. Veliký tvrdou disciplínu. Zemřel 17. srpna 1786 a svému synovci a následníkovi trůnu zanechal bohaté dědictví.
