Ernst Gideon von Laudon, jeden z nejschopnějších rakouských vojevůdců, pocházel z chudé šlechtické rodiny skotského původu usazené v Livonsku. Proslavil se během sedmileté války (1756–1763), kdy odvážně napadl transport se zásobami určený pro pruské vojsko obléhající Olomouc.
Laudon zprvu působil v ruských službách, poté se neúspěšně ucházel o vstup do pruských služeb. Od roku 1742 působil v rakouské armádě. Během sedmileté války prokázal svou statečnost při napadení transportu zásobujícího pruské vojsko, které obléhalo Olomouc. Po skončení války byl jmenován polním zbrojmistrem. V roce 1759 se usadil v Čechách. Na bitevním poli se znovu proslavil ve válce proti Turkům v letech 1788–1789, kdy se mu podařilo dobýt Bělehrad. Stal se vrchním velitelem rakouského vojska a mezi vojáky patřil k nejoblíbenějším velitelům.
