Přírodovědec, zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti.
Pozdější slavný vědec pocházel z chudé rolnické rodiny, narodil se roku 1822 v Hynčicích v Dolním Slezsku. Po absolvování gymnázia v Opavě se zapsal na Filozofickou fakultu Palackého univerzity v Olomouci, kde studoval v letech 1840 – 1843. Mendel se zde setkal s profesorem Johannem Karlem Nestlerem, významným výzkumníkem v oboru šlechtění zvířat a rostlin, navštěvoval také přednášky Jana Helceleta o zemědělství a přírodopisu. Dalším olomouckým profesorem, který Mendela významně ovlivnil, byl Friedrich Franz. Franz Mendelovi navrhl vstoupit do augustiniánského kláštera v Brně, jelikož se Mendel potýkal s vážnými finančními problémy. Mendel v klášteře našel mimořádně příznivé prostředí pro rozvoj svého talentu, přijal řeholní jméno Gregor a v roce 1868 se stal opatem kláštera. Roku 1866 Mendel uveřejnil v časopise přírodovědeckého spolku v Brně svůj článek Pokusy s rostlinnými kříženci, v němž na základě svých vlastních výzkumů v klášterní zahradě definoval tři zákony dědičnosti. I když jeho práce byla „objevena“ až několik desítek let po jeho smrti, stal se po zásluze zakladatelem genetiky.
V Olomouci na Mendelův pobyt upozorňuje pamětní deska na budově Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého (Univerzitní 22).
