Základní informace
V roce 1867 byl v sousedství hřbitovů katolického a evangelického v dnešních Smetanových sadech jihozápadně od centra, nedaleko středověkého židovského pohřebiště, založen židovský hřbitov. Pohřbívání zde skončilo roku 1900, přičemž malá část náhrobků byla přenesena na nový hřbitov v Neředíně.
Jedinou dobře dochovanou hmotnou památku židovské pospolitosti v Olomouci tak představuje židovské oddělení komunálního hřbitova v Neředíně. V areálu založeném v roce 1900 o jednotném urbanistickém rozvrhu zaujímá židovské pohřebiště východní sektor. Novému židovskému hřbitovu o rozloze 9 040 m2 vévodí při vstupu novogotická obřadní síň, jejíž průčelí zdobí kovová Davidova hvězda a málo zřetelné zbytky hebrejského nápisu. Pamětní desky se jmény 1 520 židovských obětí 2. světové války z Olomouce umístěné původně v jejím interiéru byly přeneseny do předsíně židovské modlitebny na Komenského ulici č. 7.
Na ploše hřbitova se v pravidelných skupinách nalézá kolem jednoho tisíce náhrobních kamenů, od zcela prostých stél až po výstavné hrobky. Náhrobky novodobého typu jsou provedeny se strohou výzdobou a řídkou symbolikou, s německými a českými nápisy, ze světlé a tmavé žuly, mramoru a umělého kamene. Honosné hrobky jsou rozmístěny především při obřadní síni.
Na neředínském hřbitově v ose obřadní síně stojí také kamenný památník mučedníků nacismu z Olomoucka, odhalený 23. října 1949. Poslední odpočinek zde našla řada významných osobností, např. vrchní kantor Berthold Wolf, předseda náboženské obce dr. Ludvík Meissner a básník Vlastimil Artur Polák.
Památkově chráněny jsou památník umučených židovského vyznání a obřadní síň hřbitova.