Základní informace
Od počátku 19. století fungovala na předměstí Bělidlech v soukromém statku Fischelových (dnes dům Libušina ul. č. 9/č.p. 44) ortodoxní modlitebna, jež zde působila až do 30. let 20. století. Po uvolnění poměrů a nárůstu počtu Židů po po1ovině 19. stol. musela být zřízena modlitebna ve vnitřním městě. Pro uspokojení duchovních potřeb členů byla v letech 1895-1897 vystavěna synagoga v pásmu zrušených hradeb na tehdy vznikajícím náměstí Marie Terezie (dnešní Palachovo náměstí) podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera.
Velkolepé dílo bylo postaveno místními firmami nákladem čtvrt milionu zlatých. Budova vystavěná v tehdy módním orientálně-byzantském slohu měla impozantní vzhled: její rozměry činily 22×39 m a výška celých 38 m. Požadavek orientace svatostánku k východu nemohl být v dané urbanistické situaci plně respektován, osa směřuje k jihovýchodu.
Olomoucká synagoga byla samostatně stojící stavba komponovaná na hlavní osu, výrazně podélného řešení, s lokálně dominantním působením. Vnitřní rozvrh byl tradiční: z předsíně na severozápadní straně vstup pro muže do vestibulu a hlavního sálu v přízemí, kde čtyři pilíře vynášely železnou konstrukci kupole, bočním schodištěm výstup do patra na ženskou galerii po třech stranách síně. Sál ukončovalo vyvýšené podium s řečništěm (almemorem) a svatostánkem (aron ha-kodešem) ve formě malého chrámku. Zajímavým prvkem ovšem byla malá denní modlitebna situovaná ještě za svatostánkem na jihovýchodním okraji budovy – obsahovala svůj vlastní svatostánek, řečniště a 50 míst v lavicích. V patře nad touto modlitebnou byl umístěn zpěvácký chór a varhany.
Vnitřní výzdoba synagogy byla architektonicky velmi bohatá. Templ obsahoval 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy.
Zvnějšku poutala pozornost vysoká kupole ukončená věžičkou a další dvě věžičky v rozích průčelí. Fasádu z dvoubarevného režného cihelného zdiva pročleňovala okna s rozetami a jemné tvarosloví detailů odkazujících na typicky romantické orientální motivy. Štít nad vstupem z Terezského náměstí ukončovalo kamenné desatero, zadní průčelí směřovalo do Lafayettovy ulice.
Synagoga byla slavnostně zasvěcena dne 11. dubna 1897.
Ovšem bezprostředně po okupaci, v noci z 15. na 16. března 1939, byla synagoga místními fašisty vypálena. Požár se pokoušelo bezvýsledně uhasit 15 hasičských sborů, škoda byla úředním odhadem vyčíslena na 1 milion korun. Trosky byly odklizeny v zimě 1939–1940.
Pozemek byl později upraven na parčík, jehož střed „zdobilo“ v období komunistické vlády kamenné sousoší Lenina a Stalina; dnes plocha slouží k parkování aut. Dne 7. března 1990 byla poblíž místa vypálené synagogy na dnešním Palachově náměstí, na fasádě budovy sousední přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, slavnostně odhalena pamětní deska, dílo architekta Zdeňka Hynka a sochaře Zdeňka Přikryla.