Základní informace
Pozdně gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní Sokolské ulici byl původně vystavěn jako kostel kláštera františkánů – bosáků na tzv. Bělidlech, severně od městských hradeb.
Klášter s kostelem, který má typické františkánské zasvěcení, byl vystavěn z podnětu charismatického kazatele a minoritského generálního vikáře Jana Kapistrána v letech 1454-1468. Olomouc se stala po polovině 15. století opěrným bodem Kapistránových misijních cest do českých zemí. Kazatel město navštívil v letech 1451 a 1454. Jeho kázání proti utrakvistické církvi a proti Židům našla živnou půdu. Roku 1454 došlo k vypuzení Židů ze všech moravských královských měst, tedy i Olomouce. Kostel byl vysvěcen roku 1468 za přítomnosti uherského krále Matyáše Korvína. Konvent františkánů pak pokračoval v Kapistránově misijním úkolu.
Kostel je prostou stavbou, což je pro stavby františkánů příznačné. Je pravděpodobné, že klášter s kostelem stavěla městská stavební huť, která souběžně pracovala na farním kostele sv. Mořice. Přestože byl kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postaven po polovině 15. století, trojlodí čtvercového centrálního půdorysu je zaklenuto pouze jednoduchými křížovými klenbami. Zajímavá je ovšem jehlancovitá střecha chrámu, stejně jako výzdoba interiéru s několika pozdně gotickými nástěnnými malbami (například Panna Marie Růžencová z roku 1500 v jižní lodi kostela či výjev s námětem bitvy u Bělehradu 22. 7. 1456, znázorněný na 46 m2 severní stěny presbytáře). Po roce 1525 byl klášter i s kostelem a přilehlou předměstskou částí Bělidla přičleněn novou linií hradeb k vnitřnímu městu. Tím se na dlouhou dobu (až do závěru druhé poloviny 19. století) uzavřel územní rozvoj města. Na jižní straně kostela byla v roce 1653 přistavěna raně barokní kaple sv. Antonína Paduánského. V klášteře se z pozdně gotického období dochovala pouze část křížové chodby s původními klenbami, zbývající část ambitu byla nově překlenuta v renesanci. Celý klášter byl barokně přestavován v roce 1743. Kostel i s klášterem byl v devadesátých letech 20. století opravován. Stavební úpravy provázel archeologický průzkum, který přinesl četné zajímavé nálezy. Například odhalil skutečnost, že po dlouhá staletí nevědomky šlapali věřící v klášterním kostele po židovských náhrobcích, použitých při výstavbě kostela jako stavební materiál v podlaze.
V současné době patří klášter s kostelem konventu dominikánů, působících také u sv. Michala.
V letní sezoně průvodcovská služba zdarma.