Základní informace
První botanická zahrada v olomouckých parcích byla založena už v roce 1902, a to na území Smetanových sadů (dnes Botanická zahrada Univerzity Palackého). Dnešní ohrazený areál Botanické zahrady výstaviště Flora s rozáriem, alpinem, zahradami národů i krátkodobými expozicemi jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin se rozkládá na ploše tzv. Korunní pevnůstky v Bezručových sadech.
Tato část původního hradebního pásu města byla k parkovému areálu olomouckého výstaviště připojena v šedesátých letech 20. století.
Levý břeh Mlýnského potoka, oddělující botanickou zahradu od zbytku Bezručových sadů, se v jarním období každoročně pravidelně proměňuje v přírodní expozici významných domácích druhů hájové květeny. Podél břehů potoka se návštěvníkům skýtá pohled na záplavu květů sněženek, bledulí, ladoněk karpatských, dymnivek a sasanek hajních. Zastoupeny jsou zde i další vzácné druhy, např. lilie zlatohlavá, česnek medvědí, nebo kokořík mnohokvětý.
Součástí botanické zahrady je alpinum. Jedná se o expozici na terase pevnostního valu, založenou v roce 1979 tradičním způsobem. Dominujícím prvkem jsou zakrslé jehličnany, z nichž k nejzajímavějším patří borovice Pinus strobus, Pumila´, P. parviflora, Adcocks Dwarf´ a kalifornská borovice s pryskyřičnými výpotky na jehlicích. Tento druh, jehož domovem jsou severoamerické Skalisté hory, reprezentuje nejstarší stromy světa, neboť se dožívají věku až 4 tisíce let. Další zajímavostí je např. z Dálného východu pocházející jehličnan Microbiota decussata, objevený až v roce 1921 a do světové zahradní architektury rozšířen prostřednictvím českých odborníků. Alpinum se probouzí v časném jaru květy šafránů, kosatečků, ladoněk, řepčíků, konikleců a botanických tulipánů a narcisů. Ty jsou později vystřídány plaménky, rožci, rozrazily, prvosenkami a hořci, jejichž různé druhy vykvétají postupně až do pozdního podzimu.
Oblíbenou částí botanické zahrady je také rozárium, růžová zahrada s 10 000 keři růží zahraniční i domácí produkce. Novinkou je Zahrada smyslů.
Zahrada smyslů
V botanické zahradě se nachází unikátní prostor určený především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Přístup k vyvýšenému záhonu je bezbariérový, takže kromě zrakově postižených se k němu lehce dostanou i vozíčkáři či maminky s dětmi. Vysázeno je zde na osmdesát druhů rostlin a dřevin, aromatických i léčivých. Zrakově postižení tak mohou vnímat flóru čichem, hmatem i sluchem, názvy rostlin si mohou přečíst na tabulkách s Braillovým písmem. Rostliny a dřeviny byly vybrány tak, aby návštěvníky neohrozily například trny nebo alergickými reakcemi. Vyvýšený záhon je osázen například mateřídouškou, libečkem, šalvějí, různými druhy trav, sasankami aj.
Zelený a voňavý projekt architekta Ivara Otruby je zatím pouze třetím svého druhu v ČR. Zahradu doplňuje také haptická (hmatová) stezka pro nevidomé. Zrakově postiženým přiblíží botanickou zahradu i vzorkovník kmenů u dětského hříště zahrady, dřevěné sochy u Mlýnského potoka, obří dřevěné šachy, dřevěný xylofon, gruzínská dřevěná plastika nebo oblázkové stezky.
Otevírací doba:
duben – říjen 9.30–18.00 (denně mimo pondělí)