Uherský král Matyáš, v Maďarsku jeden z nejpopulárnějších panovníků, byl velmi cílevědomý. S Olomoucí ho pojí dvě významné události – roku 1469 se zde nechal zvolit katolickými stavy českým králem a o 10 let později zde uzavřel tzv. olomouckou smlouvu. Na tuto událost odkazuje pamětní deska na budově Moravského divadla na olomouckém Horním náměstí.
V rozšiřování svého panství neváhal využít dějinných okolností a vůči českému králi Jiřímu z Poděbrad i jisté úskočnosti. Roku 1460 se oženil s Jiříkovou dcerou Kunhutou. Po její smrti v roce 1464 však došlo k ochlazení vzájemných vztahů, které vyústily v otevřený boj mezi oběma panovníky. Roku 1468 Matyáš vtrhl do Rakous proti českému vojsku a následujícího roku postupoval přes Moravu do Čech. U Vilémova byl však obklíčen Jiříkovým vojskem a svolil k uzavření příměří. Vzájemnou dohodu však nedodržel a v Olomouci se dal korunovat českým králem. Po Jiříkově smrti (1471) pokračoval v bojích o českou korunu s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským. Teprve v roce 1478 přijali oba panovníci – Vladislav i Matyáš – oboustranně přijatelný kompromis formulovaný v tzv. olomoucké smlouvě: Vladislav nadále vládl v Čechách, Matyáš získal Moravu, Slezsko a Lužici. Při jejím stvrzení došlo k velkolepému setkání dvou panovnických dvorů a také dvou odlišných kultur – pozdněgotické Vladislavovy a renesanční Matyášovy. Setkání mělo podobu několikadenních oslav, do kterých se zapojilo celé město a které byly plně v Matyášově režii. Uherský panovník tak efektně prezentovat nový životní styl svého dvora. Matyášův kronikář Antonio Bonfini setkání barvitě popsal ve spisu, jehož dobový opis se dodnes dochoval ve fondu vědecké knihovny v Olomouci.
Pamětní deska olomoucké smluvy je umístěna na Horním náměstí v Olomouci na domě č. 21 (budova Moravského divadla Olomouc).
