Marie Terezie byla první a současně jedinou ženou z dlouhé řady habsburských panovníků na českém trůně. Olomouc navštívila dvakrát. V roce 1748 si prohlédla se svým chotěm Františkem Lotrinským Klášter Hradisko a v roce 1754 se zúčastnila slavnostního vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice. Byla po ní pojmenovaná i dodnes dochovaná Terezská brána.
Za 40 let vlády proměnila zaostávající monarchii díky svým reformám v moderní stát. Marie Terezie se ujala vlády ve svých 22 letech po smrti svého otce Karla VI. na základě tzv. pragmatické sankce, která zaručovala nástupnictví podle prvorozenosti v mužské i ženské linii. Dědictví po otci však bylo v dosti neutěšeném stavu. Marie Terezie se musela věnovat první léta své vlády zejména válce, aby ubránila území jí svěřené. V průběhu první slezské války v letech 1740-1742 ztratila některá slezská území. Ukázalo se, že na obranu severní Moravy nejlépe vyhovovala právě olomoucká pevnost. Ta ovšem nutně potřebovala modernizovat. Autorem plánů na výstavbu pevnosti byl vojenský inženýr de Rochepin. S pracemi se začalo v roce 1742. Na inspekci budovaných olomouckých fortifikací přijel nejprve manžel Marie Terezie, František Štěpán Lotrinský, od roku 1745 říšskoněmecký císař. V létě roku 1748 zavítal do Olomouce znovu, tentokrát i se svou chotí. Na programu tehdejší návštěvy císařského páru byla mimo jiné i návštěva premonstrátského kláštera Hradisko, během které bylo uspořádáno představení hanácké zpěvohry. Podruhé navštívila Marie Terezie se svým manželem Olomouc v září roku 1754 během své cesty po Rakousku, Čechách a Moravě. Manželé se zúčastnili slavnostního vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, o čemž svědčí pamětní deska nad vstupem do vnitřní kaple. Ulice vedoucí od radnice (dnešní Pavelčákova) se od té doby nazývala Terezskou, stejně jako nově zbudovaná a dodnes dochovaná městská brána.
