František Josef byl prvorozeným synem bratra císaře Františka I. (rakouského arcivévody a místokrále). V Olomouci byl v revolučním roce 1848 dosazen na císařský trůn, a to v Arcibiskupském paláci. Město navštívil později ještě několikrát, hlavně v souvislosti s při pořádáním vojenských manévrů.
Když mu bylo 18 let, jeho strýc na radu předsedy vlády Schwarzenberka abdikoval. Revoluce, která vypukla v roce 1848, donutila císaře opustit Vídeň a uchýlit se na Moravu. František Josef I. byl po rezignaci Ferdinanda I. Dobrotivého povolán na rakouský císařský trůn právě v Olomouci. Stalo se tak 2. prosince 1848 v olomouckém Arcibiskupském paláci. Mladý císař pak pobyl v Olomouci ještě pět měsíců (do 10. května 1849), během kterých se zajímal zejména o místní vojenskou posádku a chystal se s vládou a s dvorskou kamarilou k potlačení revoluce. V Olomouci byla také vydána tzv. oktrojovaná říšská ústava.
František Josef I. zavítal do Olomouce ještě několikrát. Jeho návštěvy byly často spojeny s pořádáním vojenských manévrů. Roku 1851 se jich zúčastnil i ruský car Mikuláš I. O dva roky později zažila Olomouc opět za účasti obou těchto panovníků největší manévry ve své historii. Roku 1866 se rakouský mocnář zastavil na své cestě po územích postižených rakousko-pruskou válkou na dva dny i v Olomouci.
František Josef I. zemřel ve Vídni v roce 1916 během válečného konfliktu, který měl za následek pád habsburského impéria.
