温室植物園

   

Wolkerova 17, 771 11, Olomouc

Telefon: +420 585 726 111

E-mail: [email protected]

Web: http://www.flora-ol.cz

Otevřeno:

February, November: 9:30 - 16:00 (only at weekends)

March: 9:30 - 16:00 (daily except Monday)

April - October: 9:30 - 18:00 (daily except Monday)

Součástí olomouckého výstaviště jsou sbírkové skleníky, svým rozsahem jedny z největších v ČR. V palmovém, kaktusovém, tropickém a subtropickém skleníku každou roční dobu raší, kvetou a přinášejí plody desítky nejexotičtějších druhů rostlin, proto jsou návštěvníkům přístupny téměř po celý rok s výjimkou zimních měsíců.

Palmový skleník

Nejstarší a největší je palmový skleník, chlouba olomouckého výstaviště, postavený ve Smetanových sadech v letech 1927–1930. Rozměry – délkou 72,5 m, šířkou 20 m a výškou 12 m - patří k největším svého druhu v republice. Na ploše 1500 m² určené k pěstování cizokrajné a tropické flory mohou návštěvníci obdivovat, mimo jiné, na 70 kusů různých druhů palem, z nichž mnohým, přesazeným ještě z původní oranžérie vybudované v roce 1886 a ze skleníků moravských zámků, je dnes už hodně přes sto let. Nejmohutnější jsou datlovníky kanárské (Phoenix canariensis), jedinečnou skupinu uprostřed skleníku tvoří elegantní, štíhlé východoasijské palmy Trachycarpus excelsa. Ve skleníku rostou i další zajímavé druhy – Livinstonia australis, s kmenem pokrytým třásnitými zbytky listových řapíků, areka betelová (Areca catechu) s lysým zeleným kmenem a řídkým chocholem zpeřených listů. V hustých trsech rostou nízké, otrněné, keřovité palmy žumary (Chamaerops humilis a Chamaerops excelsa), původem ze Středomoří. Trsnatá palma s tenkým bambusovitým kmenem je mexická Chamaedorea elegans, robustní palmy latánie (Latania verschaffelti), které pochází ze souostroví Maskareny, a jim podobné kalifornské waschingtonie (Washingtonia filifera). Tichomoří v olomouckém palmovém skleníku zastupují kentie Howea belmoreana.

Mezi další zajímavé exponáty patří palmám podobné, ale vývojově mnohem starší nahosemenné, dvoudomé druhy z čeledi cykasovitých (Cycadacae). Cycas revoluta a Cycas circinalis z jihovýchodní Asie obsahují v dřeni kmenů škrobovitou látku známou pod jménem ságo. Mohutné byliny stromovitého vzrůstu s několikametrovými listy, jejichž svinuté řapíky zdánlivě připomínají kmen, jsou banánovníky Musa paradisiaca. Pozornost přitahují zobanovitá květenství příbuzných banánovníků – jihoafrických strelícií. Krásou květů oživují skleník květy ibišků, nosné pilíře slunné části zdobí hrozny růžových a fialových listenů liany Bougainvillea, známé například z řeckých ostrovů. Zastoupení mají v palmovém skleníku i fikusy, citrusy - citroníky a pomerančovníky, a blahočety – „stromečky pro štěstí“ – Araucaria excelsa.

Z bylin je ve skleníku nejnápadnější Monstera deliciosa a mnohometrová ostnatá liana Asparagus falcatus. Omamnou vůní se vyznačuje žlutě kvetoucí Hedychium gardnerianum, ve stinném podrostu palem se zase schovávají četné kapradiny. Z pralesů Vietnamu pochází mohutná liana Tetrastigma voinierianum, blízká příbuzná naší révy vinné, po obvodu skleníku lze najít i další liany – bíle kvetoucí a vonný Stephanotis floribunda, četné druhy rodu Phillodendron a drobný po stěně rostoucí Ficus pumila. V podrostu nalézá vhodné prostředí na světlo nenáročná rostlina oblíbená už u našich babiček – „domácí štěstí“ Aspidistra elatior.

Ve speciální „orchidejové“ vitríně pravidelně rozkvétají terestrické i epifytické druhy – například Paphiopedillum, Phalaenopsis, Odontoglossum, Cattleya, Brassia, Gongora, Vanda. Exotickou floru doplňuje také cizokrajná fauna – ptáci, ryby, obojživelníci, pavouci - dotvářející nevšední atmosféru skleníku. Voliéry s tropickými a subtropickými ptáky i jedinečná expozice akvárií byly vybudovány ve spolupráci s Českým svazem chovatelů. Díky tomu oživují po celou návštěvnickou sezonu ticho skleníku četní zástupci pěvců z čeledi pěnkavovitých (zejména rýžovníci šedí a zebřičky), a také papoušci, kteří jsou, společně s barevnou krásou mnoha druhů akvarijních ryb, spolehlivým magnetem pro pozornost hlavně menších návštěvníků.

Počátkem roku 2003 přibyl v „palmáriu“, jak se skleníku mezi návštěvníky říká, další unikát - akvaterárium připomínajícím zákoutí pralesní řeky Amazonky. Jeho prvním obyvatelem se stalo mládě jihoamerického kajmana brýlového. Jméno Fany získal malý kajman po svém kmotrovi, olomouckém herci Františku Řehákovi, který se čestné „křtící“ role ujal u příležitosti zahájení jarní mezinárodní zahradnické výstavy FLORA OLOMOUC 2003. Proslulý divadelník a filmový herec se do paměti generací českých i slovenských diváků zapsal zejména krásnými rolemi ve filmech Jiřího Menzla Rozmarné léto, Postřižiny, Slavnosti sněženek, či Skřivánci na niti.

Kaktusový skleník

Kaktusový skleník, který navazuje na palmový skleník, byl společně se skleníkem tropické flory vybudován v 60. letech. Zdejší sbírka dnes obsahuje úctyhodný počet na 3000 kusů kaktusů a sukulentů ve více než 700 druzích, varietách a formách. Obsahuje kaktusy z Ameriky, aloe a pryšce z Afriky, barevné odrůdy kaktusů z Japonska. Sbírka je uspořádána podle vývojových hledisek tak, že po obvodu skleníku ve směru přehlídky jsou nejprve nejodvozenější, „nejsukulentnější“, a také nejpočetnější kulovité a sloupovité kaktusy podčeledi Cereoideae. Druhy rodu Mamillaria kvetoucí bohatými drobnými květy u temene, doplňují „rytíři“ rodu Ferrocactus s mohutnými zbarvanými trny.

Snad nejcennější je kolekce rodu Astrophytum. Největší z úhledných, šedavých kaktusů s mohutnými žebry, trny či bez nich jsou starší sedmdesáti let. Traduje se, že některé z nich pocházejí ještě ze sběrů Alberto Vojtěcha Friče, proslulého českého botanika a cestovatele. V prostředním záhonu udivují každého návštěvníka vzrostlé, převážně sloupovité kaktusy rozmanitých tvarů, barev trnů, velikosti květů i plodů. Ve své domovině dosahují mnohé z nich výšky 15 až 25 m. Tyto i ve sklenících rychle rostoucí stromy je potřeba každoročně zmlazovat. Taburetům podobné jsou velmi dekorativní kaktusy pokryté skupinami voskově žlutých trnů druhu Echinocactus grusonii. Cylindroopuntia tunicata má velké trny opatřené zpětnými zoubky. Poranění jimi způsobená jsou velmi bolestivá. Jsou zde i známí „dědečci“ Cephalocereus senilis – sloupovité kaktusy hustě pokryté bílými splývavými chlupy. Z domoviny – mexického Barranca venados – údolí starců před více než sto třiceti lety přivezl jako první do Evropy jejich semena slavný český cestovatel a sběratel Benedikt Roezl. Robustní v noci kvetoucí rostliny patří rodu Trichocereus. Nejkrásnější z nich je Trichocereus chilensis. Jeho dlouhoostnou varietu připomínající husitský palcát, dovezl opět B. Roezl.

Největší ve sbírce zastoupený druh s hrozivě otrněným kmenem je Brasiliopuntia bahiensis. Z dalších zajímavostí kaktusového skleníku jmenujme například hned nad vchodem skleníku se pnoucí lianovitou „královnu noci“ Selenicereus grandiflorus. Kvete pouze jedinou noc v roce a květy patří k největším a nejkrásnějším. Zajímavými a velkými květy, které však nepříjemně páchnou, se může pochlubit také smrdutka Stapelia v popředí skleníku. Krvavě červenými květy rozkvete na podzim tlustice Crassula falcata. Z dalších tučnolistých jsou zde zastoupeny například méně vzrostlé druhy Agave. Agave v pozdním věku vytvářejí vysoká květenství a po dozrání semen rostlina odumírá. Z jejích listů v Mexiku vyrábějí textilní vlákna na provazy a lana. Také indiánské pivo – pulque je z listů agave. Zajímavou skupinu tvoří kosmatcovité Mesembryanthemaceae. Jsou mezi nimi listnaté, polodřevnaté keříky i vysoce sukulentní „živé kameny“. Některé připomínají žulové, či vápencové úlomky, jiné oblázky. Jejich nápadné, žluté nebo pestře zbarvené květy se otevírají jen za poledního slunce.

Sbírku uzavírá nejprimitivnější zástupce kaktusů - Pereskia aculeata, z podčeledi Pereskioideae, které mají ještě velké listy a jednoduché květy uspořádané v hroznech.

Tropický skleník

Tento skleník přímo hýří barvami, rozmanitostí tvarů, velikostí rostlin a bohatstvím květů. V pěti vzájemně propojených bazénech zde například rozkvétají tropické lekníny, z nichž obzvláštní přízni návštěvníků se těší největší z nich, Victoria regia, vyznačující se velkými plovoucími listy. V jednom z přítoků jihoamerické Amazonky jej v roce 1801 objevil náš krajan Tadeáš Haenke.

Nejhojnější skupinou ve skleníku jsou velmi dekorační ananasovité Bromeliaceae s barevným květenstvím, které zdobí rostliny i několik měsíců. Nejvýznačnějšími rody jsou Aechmea, Billbergia, Guzmania, Neoregelia, Nidularium a Vriesea. Nechybí ani Tillandsia, z nich je veřejnosti známá především T. cyanea s velkými modrými květy. Ve sbírce je zastoupena rovněž původní forma i pestře zbarvené variety druhu Ananas comosus, jejichž plodenstvím je známé tropické ovoce ananas.

Návštěvníci skleníku mohou, mezi jinými, obdivovat i elegantní dračinec (Dracaena) a banánům příbuzná jihoamerickou bylina Heliconia psittacorum. Omamnou vůní na sebe upozorní východoindický popínavý keř Jasminum sambac, jehož bílé květy jsou přidávány do vonných čajů. V množství lián je nepřehlédnutelná žlutě kvetoucí indická Alamada neriifolia a také pestrá mučenká Passiflora alata s květy podobnými mořské sasance a chutnými plody velikosti husího vejce. Ve výčtu nelze zapomenout ani na nápadně kvetoucí Clerodendron thompsonae. Jarní ozdobou tropického skleníku jsou převislá růžová květenství filipínského keře Medinilla magnifica. Je zde zastoupen i trpaslík mezi banány Musa nana z jihovýchodní Asie s velmi chutnými aromatickými plody. Z bylin jsou ve skleníku nejnápadnější velkolisté druhy z čeledi áronovitých – Alocasia macrorrhiza a tmavě fialová Xanthosoma violaceum.

Subtropický skleník

Původně koncipovaný jako „Izraelská zahrada“, bývá podle nejcharakterističtějšího druhu vysázených exponátů nazýván také citrusovým. Návštěvníci se v něm mohou potěšit zejména rostlinami z oblasti Středomoří a Malé Asie. S dnes už běžně známými mandarinkami, citrony a pomeranči se zde střídají i méně známé cedráty, jejichž velké až dvoukilogramové plody se využívají v parfumerii, kandované oplodí je vítaným artiklem v cukrářství. Díky velkým plstnatým listům přitahuje pozornost návštěvníků také kiwi - Actinidia chinensis. Tato bujná liána, vyžadující řez podobně jako vinná réva, se dá vysazovat i u nás, spíše však jako okrasná. Květy totiž však často poškozují poslední mrazíky a plody nestačí do zimy dozrát. Ze zástupců středomořské flory nechybí fíkovník smokvoň (Ficus carica) s velmi chutnými, sladkými plody, Olea europea – oliva s šedě ojíněnými listy, Laurus nobilis, vavřín, neboli bobkový list – velmi odolná rostlina vhodná do nádob i zimních zahrad, krásně vonící a hmyz odpuzující rozmarýn Rosmarinus officinalis), či velký keř myrty Myrtus communis, tak oblíbený ve svatebních voničkách.

Krásně šarlatově kvetoucí strom je Punica granatum, granátové jablko neboli marhaník, svatojánský chléb – rohovník (Ceratonia siliqua) se zase vyznačuje hnědými lusky nasládlé chuti. Sušené se melou na „karob“. Jejich velmi tvrdá semena stejné hmotnosti byly kdysi využívány pro vážení (1 semeno = 1 karát).

Rajčatům podobnými plody zářivě oranžové barvy se může pochlubit Diospyros lotus – tomel, jehož plody jsou u nás známé pod názvem „kaki“. Zralé jsou velmi sladké a používají se zejména na výrobu džemů a rosolů. Vzadu za bazénem skleníku roste rajčenka – Cyphomandra betaceae. Keř s velkými listy plodí protáhlé červenooražové bobule. Zpáteční cestu k východu ze skleníku lemují návštěvníkům „jahodové stromy“ – Psidium cattleyanum s černofialovými plody výborné jahodové chuti a vůně, dále pak kamélie, kapradiny, zakrslé bambusy a výborný citroník Citrus „Meyeri“.

フォトギャラリー: