Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Volný čas - Olomoucké parky /  Sbírkové skleníky / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
St 18. 09.

9°C
jasno
Čt 19. 09.

11°C
oblačno
 

Olomoucké parky

Sbírkové skleníky

sdílet
Sbírkové skleníky

Wolkerova 17, 771 11, Olomouc

Telefon: (+420) 585 726 111

E-mail: info@flora-ol.cz

Web: http://www.flora-ol.cz

Otevřeno:

únor, listopad: 9.30–16.00
(pouze o víkendech)

březen: 9.30–16.00
(denně mimo pondělí)

duben - říjen: 9.30–18.00
(denně mimo pondělí)

Součástí olomouckého výstaviště jsou sbírkové skleníky, svým rozsahem jedny z největších v Česku. Každou roční dobu v nich raší, kvetou a přinášejí plody desítky exotických druhů rostlin, proto jsou návštěvníkům přístupny téměř po celý rok s výjimkou zimních měsíců.

Palmový skleník

Nejstarší a největší je palmový skleník, chlouba olomouckého výstaviště, postavený ve Smetanových sadech v letech 1927–1930. Na ploše 1500 m2 určené k pěstování cizokrajné a tropické flory mohou návštěvníci obdivovat na 70 kusů různých druhů palem, z nichž mnohým je dnes hodně přes sto let. Nejmohutnější jsou datlovníky kanárské, jedinečnou skupinu uprostřed skleníku tvoří elegantní, štíhlé východoasijské palmy Trachycarpus excelsa. Ve skleníku rostou i další zajímavé druhy – Livinstonia australis, s kmenem pokrytým třásnitými zbytky listových řapíků, areka betelová s lysým zeleným kmenem a řídkým chocholem zpeřených listů. V hustých trsech rostou nízké, otrněné, keřovité palmy žumary (Chamaerops humilis a Chamaerops excelsa), původem ze Středomoří.

Mezi další zajímavé exponáty patří palmám podobné, ale vývojově mnohem starší nahosemenné, dvoudomé druhy z čeledi cykasovitých. Krásou květů oživují skleník květy ibišků, nosné pilíře slunné části zdobí hrozny růžových a fialových listenů liany Bougainvillea, známé například z řeckých ostrovů. Zastoupení mají v palmovém skleníku i fikusy, citrusy - citroníky a pomerančovníky, a blahočety.

Z bylin je ve skleníku nejnápadnější Monstera deliciosa a mnohometrová ostnatá liana Asparagus falcatus. Omamnou vůní se vyznačuje žlutě kvetoucí Hedychium gardnerianum, ve stinném podrostu palem se zase schovávají četné kapradiny.

Exotickou floru doplňuje také cizokrajná fauna – ptáci, ryby, obojživelníci, pavouci - dotvářející nevšední atmosféru skleníku.

Kaktusový skleník

Kaktusový skleník, který navazuje na palmový skleník, byl společně se skleníkem tropické flory vybudován v 60. letech. Zdejší sbírka dnes obsahuje úctyhodných 3000 kusů kaktusů a sukulentů ve více než 700 druzích, varietách a formách. Obsahuje kaktusy z Ameriky, aloe a pryšce z Afriky, barevné odrůdy kaktusů z Japonska.

Snad nejcennější je kolekce rodu Astrophytum. Největší z úhledných, šedavých kaktusů s mohutnými žebry, trny či bez nich jsou starší sedmdesáti let. V prostředním záhonu udivují každého návštěvníka vzrostlé, převážně sloupovité kaktusy rozmanitých tvarů, barev trnů, velikosti květů i plodů. Taburetům podobné jsou velmi dekorativní kaktusy pokryté skupinami voskově žlutých trnů druhu Echinocactus grusonii.

Největší ve sbírce zastoupený druh s otrněným kmenem je Brasiliopuntia bahiensis. Z dalších zajímavostí kaktusového skleníku jmenujme například hned nad vchodem skleníku se pnoucí lianovitou „královnu noci“ Selenicereus grandiflorus. Kvete pouze jedinou noc v roce a její květy patří k největším a nejkrásnějším. Z dalších tučnolistých jsou zde zastoupeny méně vzrostlé druhy agave.

Tropický skleník

Tento skleník hýří barvami, rozmanitostí tvarů, velikostí rostlin a bohatstvím květů. V pěti vzájemně propojených bazénech zde rozkvétají tropické lekníny, z nichž obzvláštní přízni návštěvníků se těší největší z nich, Victoria regia, vyznačující se velkými plovoucími listy.

Nejhojnější skupinou ve skleníku jsou dekorativní ananasovité Bromeliaceae s barevným květenstvím, které zdobí rostliny i několik měsíců. Ve sbírce je zastoupena rovněž původní forma i pestře zbarvené variety druhu Ananas comosus, jejichž plodenstvím je známé tropické ovoce ananas.

Návštěvníci skleníku mohou obdivovat i elegantní dračinec (Dracaena) a banánům příbuznou jihoamerickou bylinu Heliconia psittacorum. Jarní ozdobou tropického skleníku jsou převislá růžová květenství filipínského keře Medinilla magnifica. Z bylin jsou ve skleníku nejnápadnější velkolisté druhy z čeledi áronovitých – Alocasia macrorrhiza a tmavě fialová Xanthosoma violaceum.

Subtropický skleník

Původně koncipovaný jako „Izraelská zahrada“, bývá podle charakteristického druhu vysázených exponátů nazýván také citrusovým. Návštěvníci se v něm mohou potěšit zejména rostlinami z oblasti Středomoří a Malé Asie. S dnes už běžně známými mandarinkami, citrony a pomeranči se zde střídají i méně známé cedráty, jejichž velké až dvoukilogramové plody se využívají v parfumerii. Díky velkým plstnatým listům přitahuje pozornost návštěvníků také kiwi - Actinidia chinensis. Tato bujná liána se dá vysazovat i u nás, spíše však jako okrasná. Ze zástupců středomořské flory nechybí fíkovník smokvoň s velmi chutnými, sladkými plody, Olea europea – oliva s šedě ojíněnými listy, Laurus nobilis, vavřín, neboli bobkový list – velmi odolná rostlina vhodná do nádob i zimních zahrad, krásně vonící a hmyz odpuzující rozmarýn, či velký keř myrty, oblíbený ve svatebních voničkách.

Rajčatům podobnými plody zářivě oranžové barvy se může pochlubit Diospyros lotus – tomel, jehož plody jsou u nás známé pod názvem „kaki“. Za bazénem skleníku roste rajčenka – Cyphomandra betaceae. Keř s velkými listy plodí protáhlé červenooražové bobule. Zpáteční cestu k východu ze skleníku lemují návštěvníkům „jahodové stromy“ – Psidium cattleyanum s černofialovými plody výborné jahodové chuti a vůně, dále pak kamélie, kapradiny, zakrslé bambusy a výborný citroník Citrus „Meyeri“.


FOTOGALERIE:

Sbírkové skleníkySbírkové skleníkySbírkové skleníky