Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Základní informace - Historie města /  Renesance a humanismus / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
Pá 24. 05.

8°C
oblačno
So 25. 05.

20°C
polojasno
 

Historie města

sdílet

Renesance a humanismus

Díky vzestupu hospodářských a společenských poměrů zaujímala Olomouc již koncem 15. století opět přední místo mezi městy v českých zemích. Roku 1522 daroval král Ludvík městu domy a lidi na Předhradí, tentýž rok je také počátkem právního scelování území města.

O tři léta později bylo do městských hradeb vystavěním nové hradební linie pojato i dosavadní předměstí Bělidla s františkánským klášterem. Územní i hospodářský rozmach provázel v 16. století i další rozkvět kulturní.

Prvním předpokládaným šiřitelem renesančního umění v Olomouci byl Matyáši Korvínovi blízký administrátor olomoucké diecéze v letech 1482–1497 Jan Filipec, biskup varadínský, rodák z Prostějova. Ke skutečnému rozmachu renesance v Olomouci ale došlo až za biskupa Stanislava Thurza, který funkci biskupa zastával v letech 1497–1540. Humanisticky orientovaný biskup, pocházející z významného hornouherského šlechtického rodu proslul jako organizátor a příznivec olomoucké humanistické společnosti Sodalitas Maierhofiana, založené roku 1502. K okruhu vzdělanců a básníků, kteří byli uznávanými osobnostmi i mimo území českých zemí, patřili například kapitulní probošt Augustin Käsenbrod zv. Olomoucký, Martin z Jihlavy či Štěpán Taurinus, v jehož díle z roku 1519 lze najít první zmínku o olomouckém orloji. Členy učené společnosti se později stali i další olomoučtí biskupové Jan Dubravius a Marek Kuen.

Biskup byl horlivým katolíkem, krátce po jeho nástupu do funkce v Olomouci působil i neblaze proslulý inkvizitor Heinrich Institoris. Stanislav Thurzo byl také tím, kdo zahájil stavbu zcela nové biskupské rezidence ve východní části Předhradí. V průběhu celého 16. století vládl ve městě čilý stavební ruch. Své domy přizpůsobovalo novému životnímu stylu nejen měšťanstvo, výstavní domy si budovala i šlechta.

Protireformace

V Olomouci je doloženo více než dvacet významných šlechtických rodů, jako byli Pernštejnové, Liechtensteinové, páni z Boskovic, Ludanic, Žerotína a další. Pozadu nezůstala ani městská rada, která dala roku 1530 vyzdobit východní průčelí radnice skvostným renesančním portálem, k němuž později přibylo i nové schodiště s loggií. Doba renesance však byla i obdobím náboženských sporů mezi katolíky a protestanty. Například roku 1547 byl v Olomouci popraven za tisk „kacířských“ knih tiskař Jan Olivetský, roku 1553 dokonce nekatolíci přepadli dominikánský klášter. V druhé polovině 16. století s intenzivním nástupem protireformace přišel do města již roku 1556 jezuitský řád. Významným příznivcem řádu byl biskup Vilém Prusinovský, jemuž Olomouc vděčí za založení druhé nejstarší univerzity v českých zemích – jezuitské akademie. Stalo se tak roku 1573.

Další kapitola protireformace se odehrála za biskupa Stanislava Pavlovského (1579–1598), dalšího ze stavebníků katedrály. Za jeho působení obnovil císař Rudolf II. biskupům knížecí titul, čímž bylo světské šlechtě jasně dáno najevo, kdo na Moravě zaujímá po panovníkovi nejvýznamnější postavení. Rovněž byl polepšen erb olomouckého biskupství. Trojvěží olomouckého dómu, budované biskupem Pavlovským, ovšem vzalo za své při pozdější novogotické přestavbě. V předbělohorském období byla Olomouc s osmi tisíci obyvatel a počtem 1200 domů druhým největším městem v českých zemích po Praze.

FOTOGALERIE