Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Památky - Židovské památky /  Olomoucká synagoga / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
Ne 25. 08.

27°C
zataženo
Po 26. 08.

26°C
polojasno
 

Židovské památky

Olomoucká synagoga

sdílet
Olomoucká synagoga

Palachovo náměstí, 779 00, Olomouc

Telefon: (+420) 585 223 119

E-mail: kehila@kehila-olomouc.cz

Web: http://www.kehila-olomouc.cz

Od počátku 19. století fungovala na předměstí Bělidlech v soukromém statku Fischelových (dnes dům Libušina ul. č. 9/č.p. 44) ortodoxní modlitebna, jež zde působila až do 30. let 20. století. Po uvolnění poměrů a nárůstu počtu Židů po po1ovině 19. stol. musela být zřízena modlitebna ve vnitřním městě. Pro uspokojení duchovních potřeb členů byla v letech 1895-1897 vystavěna synagoga v pásmu zrušených hradeb na tehdy vznikajícím náměstí Marie Terezie (dnešní Palachovo náměstí) podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera.

Velkolepé dílo bylo postaveno místními firmami nákladem čtvrt milionu zlatých. Budova vystavěná v tehdy módním orientálně-byzantském slohu měla impozantní vzhled: její rozměry činily 22×39 m a výška celých 38 m. Požadavek orientace svatostánku k východu nemohl být v dané urbanistické situaci plně respektován, osa směřuje k jihovýchodu.

Olomoucká synagoga byla samostatně stojící stavba komponovaná na hlavní osu, výrazně podélného řešení, s lokálně dominantním působením. Vnitřní rozvrh byl tradiční: z předsíně na severozápadní straně vstup pro muže do vestibulu a hlavního sálu v přízemí, kde čtyři pilíře vynášely železnou konstrukci kupole, bočním schodištěm výstup do patra na ženskou galerii po třech stranách síně. Sál ukončovalo vyvýšené podium s řečništěm (almemorem) a svatostánkem (aron ha-kodešem) ve formě malého chrámku. Zajímavým prvkem ovšem byla malá denní modlitebna situovaná ještě za svatostánkem na jihovýchodním okraji budovy – obsahovala svůj vlastní svatostánek, řečniště a 50 míst v lavicích. V patře nad touto modlitebnou byl umístěn zpěvácký chór a varhany.

Vnitřní výzdoba synagogy byla architektonicky velmi bohatá. Templ obsahoval 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy.

Zvnějšku poutala pozornost vysoká kupole ukončená věžičkou a další dvě věžičky v rozích průčelí. Fasádu z dvoubarevného režného cihelného zdiva pročleňovala okna s rozetami a jemné tvarosloví detailů odkazujících na typicky romantické orientální motivy. Štít nad vstupem z Terezského náměstí ukončovalo kamenné desatero, zadní průčelí směřovalo do Lafayettovy ulice.

Synagoga byla slavnostně zasvěcena dne 11. dubna 1897.

Ovšem bezprostředně po okupaci, v noci z 15. na 16. března 1939, byla synagoga místními fašisty vypálena. Požár se pokoušelo bezvýsledně uhasit 15 hasičských sborů, škoda byla úředním odhadem vyčíslena na 1 milion korun. Trosky byly odklizeny v zimě 1939–1940.

Pozemek byl později upraven na parčík, jehož střed „zdobilo“ v období komunistické vlády kamenné sousoší Lenina a Stalina; dnes plocha slouží k parkování aut. Dne 7. března 1990 byla poblíž místa vypálené synagogy na dnešním Palachově náměstí, na fasádě budovy sousední přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, slavnostně odhalena pamětní deska, dílo architekta Zdeňka Hynka a sochaře Zdeňka Přikryla.