Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Památky - Domy a paláce /  Vila Primavesi / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
St 17. 07.

19°C
oblačno
Čt 18. 07.

20°C
slabý déšť
Pá 19. 07.

21°C
slabý déšť
 

Domy a paláce

Vila Primavesi

sdílet
Vila Primavesi

Univerzitní 7, 779 00, Olomouc

Telefon: (+420) 585 234 816

Web: http://www.vilaprimavesi.cz

Otevřeno: Galerie: út – pá 8:30–12:30, 13:00–17:00 | so 8:30–12:30

Secesní vila vídeňské provenience vychází z anglické halové dispozice. Nachází se v zahradě nad městskými hradbami a je citlivě zakomponovaná do historického jádra města. Vila byla budována jako městské sídlo bankéřské rodiny Otto a Eugenie Primavesi. Na výzdobě interiérů se podíleli tehdejší přední umělci. Patřil k nim rodinný přítel Anton Hanak, který pro ně navrhl obložení jídelny s měděnou kašnou „Živá voda“, sochu ponocného a spoustu dalších děl. Dalším významným umělcem, podílejícím se na výzdobě vily, byl výtvarník a architekt Josef Hoffman a malíř Gustav Klimt.

Z umělecky velmi cenné původní výzdoby vily se dochoval pouze zlomek: mozaika ve vstupní hale, fontánka v hale a sloup, na němž byla umístěna socha Modlitby v zahradě.

Prohlídky vily Primavesi

Historie vily

Její název je odvozen od italského rodu Paola Antonia Primavesi, který přišel na sklonku 18. století do Olomouce ze severoitalské Lombardie od jezera Como (čti: komo). Po pět generací žila rodina v měšťanských domech na Dolním náměstí a provozovala zde banku. Počátkem 20.století byl rod Primavesi jedním z nejznámějších rodů celé Moravy, ovlivňující její hospodářské dění.

Otto Primavesi, představující již 5. generaci rodu v Olomouci, narozen v roce 1868, zakoupil roku 1905 dva zchátralé renesanční domy bývalého olomouckého špitálu, k vybudování rodinného sídla v secesním stylu. Pro architektonický návrh si Otto Primavesi se svou manželkou vídeňskou herečkou českého původu Eugenií Butschekovou uměleckým jménem Meda vybrali známou dvojici zavedených architektů Franze svobodného pána von Krause a jeho společníka Josefa Tolka. Dvojici znali již delší dobu a sledovali jejich tvorbu ve Vídni i na celé Moravě. Architekti mistrně a citlivě uměli kombinovat tehdejší secesní styl s moderním proudem. Výsledkem byla bohatě členitá jednopatrová stavba rodinného domu s vysokou mansardovou střechou. Objekt bohatě oplýval arkýři a několika věžičkami s terasovitou zahradou nad Olomouckými hradbami a z ulice byl obehnán vysokou zdí. Hlavní dominantou (v níž stojíme) byla a je hala v přízemí vily zabírající i část prvního patra. Hala byla pojata jako centrum rodinného dění a místa, kde se rodina setkávala i s přáteli. Velké vitrážové okno vyobrazující Olomouc z roku 1706 zajišťovalo nostalgické osvětlení. Prosklenými křídlovými dveřmi se vstupovalo na terasu a pokoj pána (vpravo) a paní (vlevo). Další část přízemí zabírala velká bohatě zdobená jídelna se zimní zahradou s přístupem na terasu a do zahrady. Poslední část přízemí sloužil jako kuchyňský trakt.

Spojení přízemí a prvního patra je zajišťováno dřevěným anglikanizujícím schodištěm s ochozem, z něhož byl vstup do ložnic a dvou dětských pokojů a pokoje pro vychovatelku. Zbytek prostoru vily byl určen pro ubytování návštěv a služebných v druhém patře a podkroví. Tam se vstupovalo z ochozu nebo samostatným kruhovým schodištěm ze zahrady.

První podzemní podlaží sloužilo jako byt domovníka a technické zázemí vily. To bylo tehdy velmi vyspělé. Disponovalo centrálním odsáváním prachu, ústředním vytápěním a vlastní elektrárnou (v té době město nebylo ještě napojeno na centrální zdroj).

Manželé podporovali rozvoj umění a investovali do něj značné finanční prostředky.

Na výzdobě interiéru se podílel rodinný přítel Anton Hanak s návrhem jídelny realizované v roce 1912. Jeho dílem byla i kašna Živá voda a socha ponocného tehdy umístěna ve výklenku věžičky. Dalšími umělci byli výtvarník a architekt Josef Hofmann a malíř Gustav Klimt, který pro ně namaloval více než dvě desítky nyní známých obrazů.

Všechny prostory byly vybaveny originálním nábytkem, do detailu uměleckořemeslné provedené obložení stěn, osvětlení, dveřní kování i úpravy podlah většinou pocházela z vídeňských dílen A. Pospichala.

Éra rodu Primavesi na Moravě skončila v roce 1918, kdy rod po vzniku ČR ztratil veškerou hospodářskou moc a nevěřil novým poměrům. Ještě v roce 1918 Primavesiové prodali část svého majetku a odešli do Vídně. Zbytek majetku a rodinné sídlo prodali začátkem 20.tých let. Vilu Primavesi převedli v roce 1923 na Akciovou rafinerii rolnických cukrovarů v Přerově.

Cukrovary prodaly vilu roku 1926 lékaři Františku Koutnému, který v témže roce provedl masivní přestavbu vily na soukromé sanatorium podle projektu Julia Schmalze. Byla odstraněna většina Hanakových děl, přistavěny 2 operační sály. Přízemí sloužilo jako byt doktora Koutného. V prvním poschodí vzniklo 8 pokojů pro rodičky, v druhém patře 9 pokojů pro pacienty po břišních a urologických operacích. V podkrovním patře žilo 12 řádových sester ve třech pokojích s jídelnou a vlastní kaplí. Pravidelné mše zde sloužil p. farář z Nové Ulice.

V druhé polovině 30.let po úmrtí Dr. Koutného prodala manželka sanatorium jeho spolužákovi a spolupracovníkovi MUDr. Robertu Pospíšilovi. Ten dále provozoval sanatorium bez dalších změn až do roku 1952.

V roce 1952 bylo sanatorium Dr. Pospíšilovi znárodněno a zařazeno do sítě státní zdravotní péče jako ambulantní zařízení. Řádové sestry byly deportovány do kláštera ve Staré Pace a došlo k odstranění posledních zbytků Hanakových soch a mobiliáře pána a paní. MUDr. Pospíšil musel odejít jen s kufříkem svých osobních věcí.

V 80.tých letech minulého století byla vila vyhlášena kulturní památkou moderní architektury a byl vypracován projekt na rekonstrukci do podoby, kdy ji vlastnil rod Primavesi. K rekonstrukci však nikdy nedošlo.

Po revoluci v roce 1992 byla vila vrácena potomkům posledního majitele ve velmi zanedbaném stavu po 40ti létech socialistické péče.

První pokus o její záchranu a rekonstrukci na podnikatelský klub s veškerým servisem pro Olomoucké podnikatele zkrachoval a firma Primavia ji přivedla na pokraj zhroucení. Po špatných zkušenostech s investory 90.tých let začali potomci MUDr. Pospíšila v roce 1996 opravovat sami.

Po letech pracného hledání byla částečně nalezena historická díla odvezena v 50.tých letech. Celá vila prošla obnovou a rekonstrukcí. V současné době jsou v horních patrech byty, v dalších sídlí firmy. V přízemí byla v roce 2008 vybudována a 9 let provozována restaurace. Nyní bohužel kvůli neschopnosti a nesolventnosti posledního nájemce musela být uzavřena.

Před 10ti léty byla vila Primavesi vyhlášena NKP moderní architektury.


FOTOGALERIE:

Vila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan AndreášVila Primavesi | © Jan Andreáš