Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Základní informace - Olomouc a osobnosti /  Věda  /  Ludwig Wittgenstein / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
Út 22. 10.

19°C
skoro jasno
St 23. 10.

17°C
jasno
 

Olomouc a osobnosti

sdílet

Ludwig Wittgenstein

Ludwig Wittgenstein

Ludwig Josef Johann Wittgenstein (26. 4. 1889 Vídeň – 29. 4. 1951 Cambridge) byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka.

Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velice bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska–Uherska. Po absolvování školy v Linci studoval Ludwig strojírenství v Berlíně, jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, logiku a filosofické základy matematiky.

Po vypuknutí 1. světové války se hlásí do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získává na východní frontě několik medailí za statečnost. V roce 1916 strávil jako voják Wittgenstein několik měsíců v Olomouci a pracoval zde na svém filozofickém díle Tractatus.

Po válce pokračuje v bádání a roku 1922 vydává Logisch-philosophische Abhandlung (později známé jako Tractatus Logico-Philosophicus), jediné dílo, které vyšlo za jeho života. V něm, podle svého názoru vyřešil všechny problémy filozofie a stahuje se do ústraní. V roce 1929 přichází do Cambridge na Trinity College, kde se vrací k filozofické práci a učí. Roku 1939 se tamtéž stává profesorem. Během 2. světové války pracuje v nemocnici a jako technický pracovník v New Castlu, po jejím ukončení se vrací na univerzitu. Od roku 1947 rezignuje na akademickou činnost a plně se věnuje psaní. Do roku 1949 vzniká většina jeho materiálu později vydaného jako Philosophische Untersuchungen (Philosophical Investigations), dílo pokládané za Wittgensteinovu nejzávažnější práci. Posledních pár let tráví usilovnou prací ve Vídni, Oxfordu a v Cambridge, kde v dubnu 1951 umírá na rakovinu.