Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!



Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!

Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím. Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii. Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců. Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.

„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major. „Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů. To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch. „Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“

Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody. Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov. „Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu. „Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.

Titulní stránka / Základní informace - Historie města /  Olomouc od 19. století po současnost / cs ^
 

Informační centrum

Informační centrum

i Horní náměstí
podloubí radnice
779 11 Olomouc

Otevřeno: denně 9:00–19:00
tel.: (+420) 585 513 385, 392
E-mail:

 

Mapa

Mapa města
 

Olomouc region Card

Olomouc Region Card

Olomouc region Card je turistická slevová karta, díky které můžete při návštěvě Olomouce výrazně ušetřit. Jejím zakoupením si zajistíte zlevněné či zcela volné vstupné.

 
So 20. 07.

26°C
zataženo
Ne 21. 07.

25°C
slabý déšť
 

Historie města

sdílet

Olomouc od 19. století po současnost

Po roce 1800 byl vývoj města v oblasti umělecké poznamenán krizí. Většina zakázek byla zadávána vídeňským umělcům. To ovšem neznamená, že by se kulturní život města zcela zastavil – město si vybudovalo mezi lety 1827–1830 nové divadlo.

Ani o významné osobnosti neměla Olomouc na počátku 19. století nouzi. Jistě nikoli náhodou věnoval Ludwig van Beethoven roku 1823 svou právě dokončenou Missu Solemnis olomouckému arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému.

Roku 1820 vzniká přičiněním arcibiskupa na hradebním svahu první olomoucký park. Sady pak město převzalo v roce 1832 do své péče. Hospodářský rozmach města byl po dlouhou dobu bržděn pevně sevřeným prstencem hradeb. Značný význam proto měla pro město výstavba železnice. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841. Tři z budovatelů dráhy byli dokonce jmenováni čestnými občany Olomouce. Bouřlivé události roku 1848 znamenaly pro Olomouc pětiměsíční pobyt císařského dvora ve městě, v arcibiskupském paláci byl v té době uveden na trůn císař František Josef I.

Fortová pevnost a její zrušení

V následujících letech se pak Olomouc stala svědkem řady mezinárodních jednání, mimo jiné zde byla podepsána roku 1850 punktace mezi Rakouskem a Pruskem o postavení obou států v Německém spolku. Událostí neradostnou bylo zrušení olomouckého vysokého učení v roce 1860, obnovení se univerzita dočkala až o mnoho let později – v roce 1946. Obranný systém pevnosti, brzdící hospodářský a stavební rozvoj města, byl ještě v letech 1850–1866 zdokonalován budováním pevnůstek v okolí města. Snaha města zbavit se opevnění vyzněla naprázdno v roce 1868 i 1871. Konečně roku 1886 byla Olomouc spolu s Terezínem a Josefovem zbavena císařským rozhodnutím statutu pevnostního města. Stavební činnost naplno propukla v roce 1894. Podobu nově budovaných částí města na přelomu století významně ovlivnil regulační plán zpracovaný Camillo Sittem.

Do roku 1918 pak byl katastr města rozšířen z původních 53 hektarů plochy uvnitř hradeb na celkových 300 hektarů. Vědecko technický pokrok, měnící v 19. století tvář měst, neminul ani Olomouc. A týkal se nejen již zmíněné stavby železnice. V roce 1862 byla postavena městská plynárna, v roce 1889 vodárna. Stavba městské elektrárny proběhla roku 1898 a již o rok později vyjela do ulic města první tramvaj. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další. Bouřlivě prožívala Olomouc události roku 1918 spojené se vznikem československého státu.

Velký Olomouc

Výraznou většinu českého obyvatelstva město získalo vytvořením tzv. Velkého Olomouce připojením dvou měst (Hodolan a Nové Ulice) a jedenácti obcí (Bělidel, Černovíra, Hejčína, Chválkovic, Lazců, Nových Sadů, Nového Světa, Neředína, Pavloviček, Povlu a Řepčína) v roce 1919. Tíživě zasáhla Olomouc nacistická okupace v letech 1939–1945, radostnou kapitolou dějin města nebylo ani období po únoru 1948. Těžko lze v tomto období „budovatelského úsilí“ najít významnější výrazně pozitivní dějinnou událost. Pozitivem bylo bezesporu vyhlášení městského historického jádra městskou památkovou rezervací – její ustanovení alespoň částečně mohlo eliminovat snahy „vybudovat nový svět“ i tam, kde naši předkové vytvořili neopakovatelné kulturní hodnoty. Stopy však zanechala komunistická éra všude, v centru města i mimo něj, ať již se jedná o orloj přebudovaný v duchu socialistického realismu, „výstavní“ obchodní dům postavený přímo před kostelem sv. Mořice či hradbu z panelových domů na okrajích města. S důsledky této výstavby se budou těžko vyrovnávat ještě mnohé následující generace.

Devadesátá léta znamenala nové naděje pro město i jeho obyvatele. Olomouc však musela v závěru století projít ještě jednou velmi těžkou zkouškou. Ničivá povodeň v roce 1997 díky stoleté vodě zatopila více než třetinu území města a zanechala za sebou zkázu ve čtvrtích ležících při řece Moravě – zejména v Černovíře, Lazcích, Nových Sadech. Století i tisíciletí v Olomouci nakonec uzavírala událost radostná. Důvodem k velkým oslavám a událostí více než důstojnou pro uzavření dějin města na sklonku druhého tisíciletí se stalo ocenění práce barokních umělců i péče současníků o dochovanou památku - vyhlášení barokního čestného sloupu Nejsvětější Trojice památkou světového kulturního dědictví UNESCO.

FOTOGALERIE